O víkendu jsem dočetla úplně úžasnou knihu Incarceron. A prostě na ní musím udělat recenzi.
Tu je.
Incarceron je vězení, které však mělo být dokonalým světem. Bohužel se to zvrtlo a z ráje se stalo peklo.
V tomto pekle žije chlapec jménem Finn. Cítí však, že není odtud, že se narodil venku. Ale pro obyvatele Incarceronu žádné venku není. Odtamtud se prý nikdo nemůže dostat ven ale ani dovnitř. Traduje však legenda o muži, který se ven dostal a tak tomu Finn stále věří.
A venek opravdu existuje. Tam žije dívka jménem Claudia. Avšak taky nemá lehký život. Lidé se vrátili jaksi do středověku aby tam žili a napravili co pokazili. Ale je zakázané používat veškeré vymožeností v té době dříve neznáme. Ale když už ty věci jsou, je těžké na ně zapomenout. Claudia je dcerou správce Inakrceronu a musí se vdávat i proti své nevoli. Není to ale její první plánovaný sňatek. První princ, ale prý zemřel. Na tom však Claudii něco nesedí. A jelikož jí i zajímá Inakrceron začne zkoumat a dávat si věci do souvislostí.
Oba hrdinové zažijí spoustu nebezpečných situací a jejich příběh se částečně propojuje.
Celá kniha je stále čtivá. Po jedné kapitole je člověk hned zvědavý co se asi děje dál. A konec se čte jedna báseň. Kniha není jen tak nadarmo nazvána nejlepší knihou pro mládež za rok 2009.
Knihu můžu vřele doporučit, sice je tam občas zmatek a chaos, ale díky typu psaní se na to vždy rychle zapomene a o nic nepřijdete.
A pozor varování: kniha končí tak, že si prostě musíte sehnat pokračování.
Žádné komentáře:
Okomentovat