Terapie- recenze

Jedná se sice o starší seriál, ale ke mně se dostal asi zhruba před dvěma roky. Donesla ho mamka od jedné kamarádky, že se na to má podívat. Začly jsme na to tedy koukat spolu a hned od prvních dílů nás to zaujalo. Za jeden večer jsme shlédly spoustu dílů. Pak ale nějak nebyl čas a na seriál se pozapomnělo. Nedávno jsem si ale řekla, že bych ho docela ráda dokoukala. A díly jsem zas sledovala jak na běžícím páse. Chtěla jsem vědět jak to skončí a zde je má recenze.

Terapie je seriál o psychologovi, kterému se začíná rozpadat jeho osobní život, což zasahuje i do jeho práce. Seriál má 45 dílů a je pojat zvláštním způsobem. Každý díl je věnovaný jednomu dni v týdnu a každý den se věnuje jiné osobě. Mohlo by se to zdát chaotické a zdlouhavé a nevím jaké by to bylo sledovat týdně v televizi, ale při sledování podle svého gusta se mi tento způsob líbil. Každý měl svůj prostor a díly byly tak plné a nesmíchané. Našla jsem si své oblíbence, jejichž terapie mě nejvíce bavily, hlavně Linda, šestnáctiletá dívka, která mi asi přišla nejvíc blízká. Za to mě ale zprvu rozčilovala párová terapie Michala a Jany, protože mi přišlo že nikam nevedla. To ale byl účel a postupně se ukázalo, že to k něčemu vedlo a mělo smysl a začlo mě to nakonec zajímat. Seriál celkově byl postaven tak, že vše díl od dílu gradovalo a nic se nevyřešilo úplně podle přestav, ale vlastně tak nějak reálně. To na seriálu oceňuji nejvíc. Tu realičnost. Má skvěle napsané dialogy a vlastně i režisérská práce a herecké výkony jsou skvělé. Promlouvají slova, gesta, prostředí. Všecko. A nejvíc na tom právě oceňuji tu realičnost. Seriál si na nic nehraje, popisuje život a terapie jak jsou a jak působí na lidi. Nejedná se o nějakou pohádkovou vyprávěnku o tom jak se všichni vypovídali, přišli na problém a vše se obrátilo v dobré a tradá happy end. Tady se jednalo o syrovou pravdu, která mohla být rozpačitá, depresivní a smutná, ale přesně taková jaká je. A vlastně i s troškou naděje, jakou život i přese všechno má. Pro mě seriál nemá žádné chyby. Roden v titulní roli exceloval, mám ráda jeho role a tuhle zvládl bravurně a herecké výkony měly skvělé všichni herci. A to jak mě někteří rozčilovali vlastně bylo tím, jak skvěle to hráli, byli tak opravdoví. A objevilo se i několik překvapivých zvratů, které jsem nečekala stejně jako hrdinové. Seriál ve mě vyvolal tolik emocí, od smíchu, rozčilení až k touze k pláči. Konec je sice rozpačitý a zdá se beznadějný, ale zrovna tady to bylo přesně na místě. A možná se vše nakonec ještě vyřeší ve dvojce, který je též natočena a na níž jsem zvědavá. Teď je tu ale tento seriál na nějž píšu recenzi. A musím říct, že je opravdu skvělý. Pro někoho, kdo nemá k psychologii a terapii osobní vztah nebo zájem může být seriál nudný, nebo o ničem, prostě tlachání depresivních lidí, ale tak to není, pro mě to byl seriál plný mouder a hlubokých dialogů a já jsem z něj nadšená a v hlavě mi zůstane hodně dlouho. O to víc mě těší, že se jedná o českou tvorbu, protože jsem nad ni skoro zlomila hůl. Ale vím, že vše je jen o dobrém scénáři, protože herce tu máme dobré a tenhle seriál mělo v rukou mnoho skvělých lidí a proto se tak povedl. Jedná se prý o inspiraci americkým seriálem, ale to nemění nic na tom, že se to povedlo. A myslím, že si česká verze šla svou cestou a ta je skvelá. Jsem zvědavá na druhý díl a mohu jen doporučit. Ať už jako náhled na to jak psychoterapie funguje, nebo jako zajímavý vhled do života několika lidí.