Ursula Poznanski- Erebos

Včera jsem dočetla úplně úžasnou knihu. Nedalo se od ní odtrhnout a bylo to něco skvělého. A posledních 150 stran jsem přečetla jedním dechem.

Erebos je hra. Ale ne tak ledajaká. Působí velice realisticky, do relaity se protíná a má přísná pravdila. Každý jí zná, skoro každý ji hraje ale nidko o ní nemluví.

A tak se hra dostane k Nikovi. Chlapci jež se nejdřív nad podivných chovaním ostaních podivoval, ale nakonec do toho spadl také.

Tato kniha je jedním slovem zvláštní. A dost zajíamvá. S ničím podobným jsem se ještě nesetkala. Čekala jsem od ní uplně něco jiného a velice mile mě překvapila. Propletení herního života s tím bežným bylo skvěle zpracované. Spisovatelka umí své dílo dobře a dokonale vystihla povahu hráčů. Líbilo se mi, že hru hráli i holky a bylo vidět, že i ona sama má s hrami zkušenosti a vše bylo jak má být. Pár věcí mi trochu nesedělo, třeba nazvání hry adventurou, ale to spisovatelce či překladateli odpustím. Celý příběh byl skvělý. V polovině vás tak strhne, že se od něj nedokážete odtrhnout. Kniha čtenáře vcucne stejně jako hra Erebos vcucla její hráče. A nečekaný zvrat na konci, kdy se kniha začíná stávat napínavou detektivkou byl naprosto dokonalý.

Postavy byly uvěřitelné, všechny se chovaly přirozeně a čtenář jim prostě musí fandit.

Doporučuju opravdu doporučuju. Bylo to něco skvělého a já jsem si jistá, že ji bduu číst ještě minimálně jednou, někdy. Hned se zařadila mezi mé nejoblíbenější. Není na ní jediné chyby. Občas mě rozčilovalo jednání hrdinů, ale to asi proto, že bylo tak realistické a někdy mě rozčiluje i v reálu.

Prostě plnej počet bodů, jinak to nejde. A určitě si to přečtěte.

Když se v jedné knize spojí vše co mám ráda- tedy fantasy, počítačové hry a láska, tak je jasné, že to bude skvělé. A tohle bylo ještě lepší...

Co bych si tak vzala

Toto téma je dost zajíavé. A už jsem se s ním hodněkrát setkala a i se mě na to hodně lidí ptalo.

A vlastně mám už jasno.

Za každou cenu bych si vzala nůž. Ten je fak potřeba. A využije se na hodně věcí.

Dál, protže miluju knihy tak buď jednu moc fajn a nebo radši celou krabici knih. Abych se tam nenudila.

Vážně bych ale něchtěla nějakej mobil, notebook a přístup k elektřině. To k pustému ostrovu nepatří a možná by mi to ani moc nechybělo.

Ale chyběli by mi lidi, takže možná nějaké fotky a nebo raši ty lidi samotný. Aspoň jednoho, nebo nějaké věrné zvíře :-).

No a ještě jednu fajn věc co se hodí jsem vymyslela. Nějakou plachtu. Velkou která by se hodila na zakrytí ruzných věcí, na přikrytí sebe když by mi byla zima a třeba i na ochranu před sluncem. To se podle mě dá hodně využít.

A myslím, že by někdy bylo fajn jen tak žít na pustém ostrově. Třeba tam jet na dovču. Bez civilizace, jen tak. Určitě by to bylo fajn dobrodružství a zážitek. Ale něchtěla bych tam ztroskotat a skejsnout na několik let... to mám lidi zas moc ráda :D

Vánoce se vydařily

Svátky už skončily. Mamka opět začala pracovat, brácha co nevidět odjede, táta brzo bude hrát a mě se pomalu blíží zase škola. Jako trpáci musíme jít už 3.1. :-D.

Ale jo byly to fajn vánoce. Večeře skvělá a dárky taky fajn. Dám sem jejich malý seznam a pár foteček.

V pondělí na štědrý den jsme byli doma.

A toto jsem měli pod našim malým stromečkem:

Já dostala powerball na posilování svalů rukou, kalhotky a dvě knížky.

Sirínek na cestách od Zdeňky Jordánové a Vyhlídku na věčnost od Jiřího Kulhánka:

A další den u babičky byla další nadílka:

Diář, deodorant, svítící andělíček, gumičky, sponky, teplý podkolenky a předem vybranou knihu Erebos

A to bylo vše :-).

Já jsem byla moc spokojená. Jídla mámw spoustu a ještě včera k nám na chvíli přijela babička se strejdou tak tu máme nějaké sladké :-).

Co jinak dělám? Čtu, čučím na telku a hraju na compu. Jinak teda nic. Možná o vejkendu začnu myslet na školu :-). Brácha už bude odejtej tak to bude fajn. A mohla bych přepsat dlaší část knihy do compu... zatím mi to vážně trvá :-).

A co vy?

Co jste dostali?

Jste s tím spokojení?

A jaké pro vás byly svátky?

Vánoční čas...

No už to zase uteklo... sama se ted divím nad utečením času od všeho možného. Skoro si pak říkám jaký to má smysl, ale řešila jsem to už dřív a ted si jen říkám, že bude líp a zase budu mít co dělat a nebudu to řešit :-)

Letošní vánoce jsou ale takový divný. Opět nemáme stromeček... jo je to drahý. Někdo by si myslel, že vánoce bez stromečku nejsou vánoce. Ale já myslím, že váncoe nejsou o stromečku ani o dárkách. No a na ty jsem se letos vykašlala. Mám fakt málo peněz a po získání pokuty v autobuse jsem vážně neměla náladu na žádné nakupování. Tedy zaplitili to za mě rodiče, ale sami mi řekli ať raději nic nekupuj, než aby to byly blbosti. A že oni v mém věku taky nic rodičům nekupovali. Hm a u toho autobusu je debilní to, že jednou jednikrát jsme chtěla jen dvě zastávky na černo a chytli mě. A pak jsem jela ještě několikrát potom s lístkem a žádnej revizor nepřišel. Ale to je ted fuk.

Dárky jsem dala jen dvěma kámoškám a dostala jen jeden. No a víc teda nemám. Je mi to trošku blbý, ale co zmůžu s třema stovkama a žádným nápadem.

A rodičům to ani neva, sami nemaj moc dárků.

Letos si na váncoe užijem hlavně večeři a pak bude pár dárku druhý den u babičky. Tam se těším hlavně na knihu Erebos... bude to určitě bomba :-).

A co.. stromeček budem mít... můj malej plastovej asi az třicet korun, kterej se mi dosud nechtělo ozdobit... dnes to udělám :-D

Ale jsem ráda, že začalo sněžit. Sice sníh jindy moc nemusím, ale o vánocích by měl bejt, snad to tedy do zejtřka vydrží :-).

A jestli se na ty vánoce těším? Ale jo... sice ne tolik jako to bylo dříve, ale myslím, že to bude zase fajn.

I když mi trochu vadí, že jsem nakonec nic nekoupila. Beru to takhle... koupím všem něco k narozkám... to už budu mít i víc peněz :-).

A co vy?

Jak se tešíte na vánoce?

Líbí se vám sníh?

A co dárky? Máte, těšíte se?

Přáníčko

A že zejtra je ten štědrý den, dám vám sem jedno přáníčko. Tématicky k dezzu, kterej ale chci v brzké době změnit (možná :-D)

Tak tu je, pro vás všechny:

Jaký (ne)byl konec světa

Tak se tedy nic nestalo. Jak asi všichni víte. Tak doufám, že to moc lidí předem nevzdalo a nespáchali sebevraždu, protože by to bylo zbytečné... i když sebevražda je vlastně vždycky zbytečná :-).

Ale tak jakej byl vlastně ten "udajně" poslední pátek?

Počasí tedy vyšlo opravdu dokonalé pro představu konce světa. Celý den zataženo a nevysvitl ani paprsek slunka. Ani nezapršelo, ani nezasněžilo, ale bylo ošklivo a pošmourno. Když jsme vyjeli autem a to poměrně dýl než obvykle bylo výrazně méně aut. Šerem a malým množstvím aut nám přišlo, jako by bylo o mnoho dřív. A to přitom bylo tak 7:35, kdy jsou silnice plné aut. Lidé se nejspíš ze strachu schovali doma. Teda od nás ze třdy několik lidí nešlo do školy. Nevím z jakého důvodu, ale možná prostě raději zůstali doma :-). No aspoň si udělali hezké volno, jinak to ale bylo k ničemu.

Celý den pak facebook zaplavovaly statusy a příspěvky o konci světa a toto téma bylo i nejčastějím hovorem všech lidí. Ve škole jsme při jedné přestávce nahlas odpočítavali dobíhající čas jakéhosi odpočítavače... ale po doběhnutí času se objevilo bílo a pak to nahradila temná obrazovka s nějakým vysokým červeným číslem... tak se tedy asi nic nestalo no...

A vzhledem k tomu, že je už 23.12 a stále nic, tak jsme se asi pěkně spletli.

Ale jak tvrdí Mayové něco se přece jen změnilo. Já hned ráno potom, když ke mě do pokoje zašla mamka, začala chrlit moudra :D. Ani nevím co mě to napadlo, ale řekla jsem docela pěknou věc: "Já stejně věděla že se nic nestane." "A proč?" zeptala se mamka "Protože toho musím ještě hodně stihnout?" "A co musíš stihnout?" "Žít!, musím stihnout žít..."

A mamce se zdál sen, který ji přepověděl moc dobrou budoucnost. Ono se možná něco změnilo, ale pouze v našem nitru.

Ale vážně byl ten pátek takovej divnej.

James Patterson a Ned Rust- Dar

James Patterson je prý dobrý spisovatel. Píše detektivky a sem tam i něco pro mládež. No já od něj četla zatím dvě knihy a můžu říct jen jedno- teda nic moc.

První bylo Maximum ride- Experiment s Andílkou. A to pro mě bylo fakt špatné a nudné. To Dar byl o něco lepší, ale stále tomu něco chybělo.

Zrovna tuhle knihu jsem vzala do ruky, když jsem byla s mamkou v Praze. A zadní anotace mě i docela zaujala. A když jsem jí objevila v knihovně, neváhala jsem. Ale doma jsem pak zjistila, že je to druhý díl a že je to kniha od spisovatele jehož první mnou čtená kniha od něho byla fakt špatná. Ale dala jsem tomu šanci a přečetla to.

No je pravda, že první díl tomu chyběl, ale dalo se to poměrně dobře číst i bez něj. Jen chyběly trochu souvislosti, ale brzo se dalo v příběhu zorientovat.

Tedy jedná se o příběh sourozenců Wisty a Whita, kteří před nedávnem objevili své nadpřirozené schopnost, ale kvůli kruté nadvládě Jediného, který je Jediný je nemohou používat a jsou pronásledováni. Osud jim vůbec nepřeje a hází jim pod nohy stále větší klacky. A oni se z problému dostávají stále hůř a hůr.

Příběh vypadá slibně a mohl by být fakt bombastický, ale na to Pattersonův styl psaní nemá. Postavy jsou zvláštně plastické a někdy se jim dá těžko věřit, zda své chování myslí vážně. Chovají se často nepřirozeně a příběh je pak divně strojený. A pokusy o napínavé konce krátkých kapitol často končí trapasem. Není to zas tak strašná kniha, ale ani to není nic skvělého. Dá se to číst a v druhé části je to i mírně napínavé, ale vážně jen mírně. Já nemám ráda knihy které netáhnou čtenáře k dalšímu čtení. A taková tato kniha je.

Ale i tak mě trochu zajímá co bude dál, takže jestli objevím i poslední díl v knihovně, tak si ho asi domů půjčím.

Ale neodrazuju od čtení. Je to dobrý příběh který je jenom trochu hůř napsán.

Hobit-neočekávaná cesta- splnila očekávání?

Včera jsem shlédla první díl trilogie Hobita. A jestli splnila mé očekávání? No... zas tolik moc ne. Čekala jsem trochu víc. Ale ono se z toho příběhu ani nic víc vytřískat nedalo. Takže film byl dostačující. Ale proti Pánu prstenů to bylo méně epičtejší. Tím, že pán prstenů je každý díl z jedné knihy a má tak složitější a nabytejší děj... mohl se zdát i poměrně složitý. A to Hobit nebyl. Lehký, svižný a pěkně odbíhávý děj bez kiksů se dal sledovat bez náročného přemýšlení a rychle osýpal. A scéna s Glumem byla legendární. "Je to vajíško... vajíško" Bylo to skvělé :-) S Glumem je to vždy dokonalé.

Postavy se taky povedly. Jen na můj názor měli někteří trpaslící malé vousy a vypadali spíš jako lidi. A je to divné, protože to bývá tak, že čím delší má trpoš vous tím je větší týpek. Jinak ale zpěv a hudba byla pěkná. Příroda a okolí byla nádherná a na film se moc pěkně dívalo. Jo a Thorin a Kili byli fakt fešáci :-).

Jo bylo to hezké. Film byl takový jaký měl být. Příjemný návrat do Středozemě s jednoduchým a p vedeným příběhem. Ale nejspíš od něj všichni očekávali trochu víc. Věřím však, že druhý díl za rok bude lepší, protože má naservírovaný lepší příběh a Šmak se nám ukáže v celé své kráse :-).

Ale ty lístky a popcorn mohly bejt levnější :-)

Studentské volby- aneb jak jsem pro nic volila :D

Včerejší den byl moc fajn. Nebyla jsem ve škole, ale na sousředění s dramaťákem. Sjeli jsme dvakrát naši hru a procvičili zpěv. A prej je to moje je zatím nejlepší :D... sama jsem docela spokojená, takže jsem ráda, že si to myslí i ostatní. A podle slov našeho režiséra Honzy mi i jde pěkně ta moje francouzska madam Getau :-). Jo bude to pěkná hra a těším se až budu hrát.

Jinak příští tejden v úterý hraju svou přednesovku se Sárou a docela mám strach. Teprve včera jsme to dali do kupy jak to bude vypadat a asi to bude v to úterý velice zajímavé... přijde se na mě podívat mamka, tak snad se tam moc neztrapním :D.

V dramaťáku mám všechny moc ráda. Jsou tak fajn a mám se s nima furt o čem bavit. Nenudím se tam- jsou fajn a super :-).

No a dnes zase ve škole. Opět se nám přesunuly některé testy, ale mě to zas nevadí aspoň na ten děják se naučím :-). A ještě jsem z dějáku byla zkoušená na opravu předchozího blbého zkošuení. Ale zlepšila jsem se tak o jeden, dva body, takže nic moc no XD.

A dneska se u nás ve škole volilo. Tedy studenti volili. Je to nějaký projekt, který určitě stál spoustu peněz a bude úplně k ničemu, ale tak jsem se taky připojila. Asi chtějí vědět, koho by stuedenti zvolili a prý je to i učení nás studentů, jak volit atd... no to je blbost, ale co... :D Volila jsem Schwarzenberga, protože si myslím, že z těch kandidátů je asi nejlepší, i když mu to mluvení moc nejde :D. Ale když už mu člověk chce rozumět tak ví, že říká moc pěkné a chytré věci. Jinak si myslím, že moc dobrej výběr nebyl. Naši říkali, že hezkej proslov měla Fisherová a prej jí budou volit. Já nevím... dala jsem Karla :-)... a stejně nic neovlivnímn protože mi ještě není 18 a Studentské volby nemají žádnou váhu :-).

A co budu dělat dál? Na čtvtek se moc moc těším, ptž jdu s babičkou na Hobita. Určitě tu přibude recenze a já věřím, že bude plná chvály a superlativů.

No to by asi bylo vše... mějte se krásně a taky mi přidjete nějaký ten kometník...

Ursula K. Le Guin. Dary

Včera jsem přečetla opravdu nádhernou knihu od skvělé spisovatelky Le Guin.

V místě, kde žije mladý Orrek, má několik rodů Dary. Tedy nadpřirozené schopnosti, některé špatné a některé dobré. Jeho nejlepší kamarádka z dětství Gry má schopnost přivolávat zvířata, ale odmítá schopnost používat pro přivolávání k lovu. Orrek má ze své rodině podědit schopnost pohledem zničit cokoliv, ale u něj se nijak neprojevuje. Až se jednou stane, že ani nic neucítí a přesto něco zničí. Stane se to ještě párkrát a on si ze strachu, aby neublížil svým blízkým zakryje oči páskou. Ale není vše jak se zdá...

Ursula má skvělý styl psaní. Je čtivý, nenudí a čtenáře vnoří do příběhu. Postavy mají vlastní uvěřitelnou propracovanou psychologii a vše krásně odsýpá. Dialogy jsou pěkné a často v nich čtenář najde poučení. A příběh je nádherný a někdy skoro dohání k slzám. Až do konce nechá čtenáře tápat společně s hlavním hrdinou. A pak mu po kouskách odhalí pravdu.

Je to nádherný příběh a vřele ho doporučuji. Jen bych v něm víc dala pohled na lásku mezi Orrekem a Gry. Protože ti co se zasnoubí a pak vezmou by přece měli předtím projevovat nějakou lásku a ne jen si povídat... (Ale neberte mě vážně... já teď hledám lásku ve všem, takže když v knize není, tak mi prostě chybí :D)

12. den - popiš celý svůj den v heslech

Dneska nějakej ten den přidáme.

Jinak zejtra mám soustřeďko s dramaťákem a ve čtvtek jdu na Hobita, takže tu zase přibudou nějaké články :-)

Popíšeme dnešek:

Ranní vstávání

Čtení

Vyčištění zubů

Snídaně

Sprcha a umytí hlavy

Čtení

Oběd

Hraní Sims3 s bráchou

Opisování prezentací na dějepis

Psaní na blog...

a to je zatím vše a teď to co bude následovat:

Opisování prezentací

Dělání úkolu na děják

Čtení

Koukání na Simpsonovi

Sledování Vzhůru do oblak v televizi :-)

Spánek :-)

a to je vše, dnes docela relaxační den, je přece neděle :D

Jsou nesmysly nesmyslné?

Nepřidávám teď moc, ale ani se mi neche, 30 dní někdy dodělám... No a teďka se mi chtělo vyjádřit k tématu týdne. Tak tedy:

Lidi ve svém životě dělají mnoho nesmyslů a chyb. Ale v první chvíli se to může zdát jako skvělý nápad. A někdy ani na nesmyslnost našich činů nepřijdeme. Ale možná že nesmysly nějaký smysl mají. Proč bychom je jinak dělali? Možná i proto abychom mnoho pochopili a z nesmyslu se poučili.

A kdo má právo určovat míru nesmyslnosti? Něco co může pro někoho znamenat vše může být pro druhého nesmyslem. Třeba taková charita, ochrana deštných lesů nebo samotná ekologie. Je hodně lidí co vše podporuje ale najdou se i tací co to povazují za nesmyls protože to nikam nevede. Je to na každém člověku co považuje za nesmysl a naopak co uzná za věrohodné.

Sama víra je pro mnohé nesmysl. Ať je to víra v cokoliv. Nesmysl, ztráta času, blbost... Dá se to nazvat různě, ale je na jedinci, jestli něco tak nazve.

A i nesmysly mají nějaký smysl...

11. den - nastav svůj přehrávač na náhodný výběr a napiš prvních 10 písniček, které přehraje

Vzheldem k tomu, že mám mobil stále nastaven na náhodné, tak prostě napíšu co se tam objeví :-).

Rihana- SM

Septich Flesh- Pyramid God

Le Modne- Vzducholoď

Tool- The Pot

Lady Gaga- Bad Romance

Selena Gomes- Love you like a love song

Lady Gaga- Born this way

Septich Flesh- Lovecraft's death

Lady Gag ft. Beyonce- Telephone

Mariln Manson- Sweet dreams

...sakra mám tam moc často Lady Gagu :D... a pak tam nebude zas skoro vůbec :-).

No moc to neodpovídá mému poslouchání ptž bych něco učitě přeskočila :-)

10. den - popiš svou první lásku a první polibek

Toto téma mě trošku rozesmutňuje protože k němu vlastně nemám co napsat. Ale pak mě naopadlo že bych mohla napsat něco o své "dětské" lásce ze školky :-). Nebylo to nic extra, ale trošku jo :-).

Byla jsem na jeden rok tady v české škocle, než jsem šla do školy a mezi tím jsem poznala i malou lásku. Ani nevím jak jsme se skamarádili a začali se mít radi, ale vím aspoň že to bylo. Ale ani si nepamatuju že bych citíla nějakou lásku. Spíš mě měl rád on, ani nevím proč to tenkrát začalo. A ani s ním moc společných vzpomínek nemám. Jen tu jak jsme si dávali pusinky v keři a dva kluci nás z venčí hlídali :-).

Ale taky vím že jsem mu pak v první tříde asi ublížila. Když se mě po prázdninách ptal jestli ho mám pořád ráda odvětila jsem že ne a on smutný odešel. Jo bylo to ode mně ošklivé, ale už jsem se mu za to v chudu omluvila a on to určitě dávno zapoměl :-).

No jinak já si s klukama vždy rozuměla dobře. Jsou fajn. Ale proč bych s nima měla být jen kamarádka?

9. den - jaká doufáš, že bude tvá budoucnost

Dneska dám dny asi tři... uvidí se :-)

K tomu jsem se už dost vyjadřovala v článku zde. No ale tak to napíšu tak nějak hezky znova :-).

V první řadě bych chěla dostudovat. Udělat pěkně maturitu a pak se dostat na žurnalsituku do Prahy, mo čem už dost dlouho toužím. V té odbě bych mohla poznat fajn člověka, který by mě měl rád a já jeho a snad bych s ním mhola být i na celý život :-). Fajn by bylo poznat ho co nejdřív.

Po vystudování bych si sehanala prima práci v nějakých novinách (fajn by byla Mladá fronta DNES :D) no a začla bydlet se svým přítelem ve vlastním domě. Vzali by jsme se a pořídili si deťátko. Nakonec by byli tři- chlapeček Kryštof, holčička Andělka a třetí jak bůh dá :D.

Chtěla bych vydat vlastní knihu a ne jen jednu. A hlavně být slavná. A by si při mém jménu říkali lidi: "Tu znám, ta je dobrá."

-to je má vysněná budoucnost, tak snad se mi splní :-)

Bram Stoker- Dracula

Dneska ráno jsem dočetla Draculu... a musím říct, že to bylo dokonalé. Ale četla jsem to ve slovenštině. V knihovně jsem si objednala knížku špatně a dali mi slovenskou...ale tak jsem si řekla, že si to i tak přečtu protože se mi nechtělo chodit tam pak znova. A vůbec to nevadilo. Poznala jsem pár nových slov a zjistila, že slovenštině rozumím skvěle :-).

A teď k té recenzi.

Jonathan Harker v rámci pracovní zakázky přijede na zámek hraběte Draculy, který se zajímá a kup domu v Londýně, kde John bydlí. Zprvu se zdá hostitel být milý, ale postupem času začne Jonathan přicházet na to, že není zcela normální a pro Jonathana dokonce i nebezpečný. Z domu se mu podaří utéct, ale Draculy se nezbaví... ten totiž odcestuje do Londýna a počíhá si tam na kamarádku jeho snoubenky...

Takový je nástin příběhu a je to fakt bomba, protože Dracula je opravdu nelítostný a jde jen po krvi. Kniha jako horor funguje velmi dobře, psychologie postav je vyvedená do posledních detailů a pomocí deníkových záznamů je atmosféra pěkně mrazivá. Zajímavý je také pohled na situaci očima několika lidí a postupné gradování příběhu a napětí. Kniha je velice čtivá a nutí čtenáře číst dál a dál. Je to povinná četba, která stojí za to si přečíst- je to totiž paráda :-)

A každá milovnice upírských romancí by si měla Draculu přečíst- protože to je u mě upír :-).

8. den - chvíle, kdy ses cítil/a nejspokojenější se svým životem

No trošku jsem se opozdila s dny, takže je tak nějak postupně budu dávat, někdy možná více denně. Dneska to budou dva :-)

Je to zajímavé se takhle zamyslet. Říkám si, že nevím, ale pak se mi v hlavě stále vybavuje pár situací točících se kolem jednoho období. A to byl minulý rok. Nebo-li začátek školního roku a pár měsíců potom.

Ten rok jsem šla porpvé na gyml a nová třída byla fakt fajn, mám je ráda :-). Taky jsem začala chodit do dramaťáku a hned jsem dostala typ na konkurz do divadla. No šla jsem tam a vybrali mě. Bylo to tak úžasné a já se cítila tolik šťastná. A pak se i zdálo, že se ke mě má jeden velice milý chlapec :-). No nakonec z toho nic nevylezlo a asi nikdy nebvyleze, ale tehdy to bylo fajn. Občasné potkávání ve městě... nikoho jiného jsem nepotkávala :D. Dále i zpozorování ho v hledišti při představení. Atd, atd... bylo to fajn a trošku mi to chybí, ale nemůže vše být do nekonečna a bylo to asi tak správně jak to mělo bejt. Na hodně věcí jsem tehdy přišla.

No a tak to bylo asi mé nejšťastější období. Vše my vycházelo a byla jsem stále veselá.Teď tomu už zas tak není, ale věřím, že nějaké pěkné období zase přijde :-).

7. den - tvé znamení horoskopu a jak si myslíš, že to na tebe sedí

Pomocí horoskopů.cz se pokusím potvrdit nebo vyvrátit mé "tipické" vlastnosti, když jsem ten KOZOROH.

Pro Kozorohy je typická ambiciózní a cílevědomá povaha.

-to by byla docela i pravda. Už dlouho mám jasno v tom, co chci v životě dělat a jdu si za tím. Nebojím se výzev a vím, že svého cíle jednou dosáhnu

Kozoroh bývá ve společnosti trochu plachý a většinou se drží spíš v pozadí, ale na druhou stranu je rád, když může své okolí pobavit.

-jo to teda fakt no :-). Nejsem vymetačka večírků, ale někdy je to fajn a to tam nijak nevynikám :-). Ale když se chci rozjet tak neváhám :D

Za svými názory si dokáže stát a nemění je.

-tak to je úplně typické :-). Já a mé názory to je velcie silný vztah. A stojím si za nimi a málokdo mi je vyvrátí.

Agresivita a násilí nejsou jeho šálek kávy, ve hrách a sportech se taky příliš nevyžívá.

-tak to je pro mě typické. Tedy, agresivita tolik ne, protže někdy se sama rozzuřím, ale i tak ji nemám ráda a hádky vůbec ne. A já a sport- na to se radši ani neptejte :D

O svých opravdových touhách a snech příliš nemluví a trvá jí poměrně dlouho, než v sobě najde odvahu je i uskutečnit.

-to ani nevím jestli je to úpně pravda, jen to neřeknu jen tak někomu

Když ji budete do něčeho tlačit, zaručeně si o vás pomyslí své a stáhne se.

- no já nevim :D občas mi tlačení vadí, ale ěnkdy se to dá přežít :D

K tělu si jen tak někoho nepustí, a pokud si chcete získat její srdce, bude to chtít čas. Její láska však vydrží dlouho!

-tak to si myslím že je pravda. Ve vztahu se mnou nebude jen tak někdo a určitě chci aby trvalo nějakou chvíli, než se do něčeho půjde :-)

Myslí dlouhodobě a dokážou se pro své cíle ledasčeho příjemného zříct.

-jo tak to jo :-). Ale nerada se zříkám věcí :-)

Jsou spolehliví a odpovědní.

-haha, já vám nevím lidičky, ale je to možný :D

Svou povahou jsou introverti a hloubky jejich duše zná jen pár blízkých přátel, před ostatními skrývají své zranitelné nitro pod pevnou slupkou.

-hm, hm. Ale asi jo. Teda mám jen pár přátel a taky hodně věcí skrývám. No a že bych byla introvert? a co by ne :D

No a to by bylo asi vše. Tak taková jsem. Ono to docela sedí. Ne úplně, ale tak přece nemůžou bejt všechni kozorozi stejní :-). Však mám kamarádku jen o den straší než já a jsme při tom každá úplně jiná :D

Maggie Stifvater- Mrazení, Váhání, Splynutí

Vlci z Mercy falls je úžasná trilogie, kterou jsem před pár dny dočetla. A bylo to tak skvělé, že sem musím dát recenzi.

Grace je obyčejná dívka, kterou však v dětství napadli vlci. Byl ale mezi nimi jeden v vlk se zlatýma očima a ten nakonec všemu zabránil. Od té doby ho Grace každou zimu vídávala v lese za jejich domem, ale nikdy se nesešli. Až jednou ve věku jejích 17-ti let...

První kniha Mrazení podává dokonalý příběh plný lásky a napětí a čtenář netuší, jak vše dopadne. Fandí hlavním hrdinům a dýchá s nimi až do konce. Mistrovsky udělaný, nádherný a k slzám dohánějící konec by, zdá se, nepotřeboval pokračování, ale i tak ho dostal a obě byla skvělá. Stále zůstávalo mnoho nezodpovězených otázek

Ve Váhání se do příběhu přidává i Graceiina spolužačka ze školy Isabel a nový vlkodlak Cole, jejichž cesty se brzy zkříží a hodně zasáhnou i mezi Grace a Sama. V příběhu se objevují nové zápletky a nic není jak ze zprvu zdálo. A každý hrdina vytahuje ze své skříně stále větší a větší kostlivce a snaží se s nimi poprat. Je to ale velmi těžké.

V posledním Mrazení se vše blíží ke svému konci. Ale ani ten není nijak lehký. Přinese hrdinům mnohá utrpení a není jasné kdo zůstane a na živu a s jakými následky. Poslední dvě kapitoly jsou dokonalé. Já se u jedné z nich neudržela a musela jsem prolít pár slz, protože to bylo tak emotivní a nádherné.

Maggie Stifvaterová opravdu umí psát a v trilogii Vlci z Mercy fals to předvedla na jedničku. Sice by knihy mohly mít další pokračovaní, protože prostoru na to mají dost, ale vlastně to nepotřebují a nechávají hrdinům volné pole působnosti, ať mají konečně klid. Nálepka sáhodlouhé série by to vše jen zkazila.

Tato trilogie je fakt skvělá a řadí se mezi mé oblíbené knihy. Je lepší než Stmívání protože není tak naivní, tak sladká a nejsou v ní žádní upíři. A vlkodlaci jsou tam popsaní tak, že člověk uvěří v jejich existenci. Knihy vřele doporučuji, pro milovníky fantasy to pravé, pro milovníky vlků ještě lepší a pro ty, kteří se chtějí ponořit do romantického příběhu plného strastí naprosto dokonalé.

Dávám všech pět hvězdiček.