Ano a už je to tady. Předposlední dílek povídky Omyl. V dalším díle to vyvrcholí.
A jak to vše dopadne?
To se načne dnes a dokončí příště. Doufám, že se na to těšíte, jako já :-).
SETKÁNÍ
Druhý den ráno se obě dívky probudily v podobnou dobu a obě je napadlo jedno:
"Dnes začíná škola. Dnes se dostanu domů"
Denys se protáhla a nad myšlenkou posmutněla. Něchtěla se vzdát této rodiny. Ano, stýskalo se jí po rodičích, ale tato rodina byla jako velmi skvělí kamarádi. A asi nebude možné setkávat se s nimi v budoucnu. Nechtěla ale znovu ublížit Katy a slíbila jí, že se vrátí domů. A ona sliby dodržovala i když někdy nebyly vůbec lehké.
Denys se pomalu převlékla jako by si chtěla ještě naposledy užít svůj ohromný pokoj. Vracet se do toho malého krcálku bez počítače se jí nechtělo. V koupelně se zcivilizovala a odkráčela do kuchyně. Tam na stole ležela snídaně a u ní vzkaz. Denys ho zvedla četla: "Tak zase začíná školní rok a koloběh nás všech. Sněz si vačinu a užij si nový den na nové škole. Večer budeš vyprávět. Líbá máma." Denis zatalčila slzu. Uvědomila si, že jí asi už nikdy neuvidí. A taky byla asi doma sama. Ani na snídani neměla chuť, ale v kuchyni našla pytlík a zabalila si jí. Možná se jí přes den bude hodit. Pak se pořádně rozhlédla po kuchyni a odešla do pokoje pro poloprázdný kufr. Hodila do něj jídlo a bez ohlídnutí s ním vyjela z pokoje. Odkráčela ke dveřím, otevřela je a s velkým nadechnutím vyšla ven. Teď už z ní byla opět Katy Denys Petermanová a s touto rodinou neměla nic společného.
Katy vyskočila z postele. Rozhodla se udělat vše rychle. V této rodině se o ní starali hezky , ale necítila se tu moc dobře. Už chtěla domů. Bleskurychle se oblékla a chtěla vytáhnout kufr, když se ve dveřích objevila maminka. "Zlato tady máš peníze a kup si něco k jídlu, já už musím do práce. Táta ještě spí tak neděj moc hluk." řekla a podala Katy stovku. "Dobře, děkuju. Ahoj." Hlesla Katy a počkala až maminka odejde z pokoje. Vydolovala plný kufr a když zaslechla zabouchnutí domovních dveří vysoukala ho z pokoje. Chvíli počkala a pak bez jediného ohlédnutí vyjela z domu ven.
Denys seděla ve vlaku a přemýšlela. Za peníze, které jí ještě zbývaly z tábora si koupila jízdenku až na nadraží k ní do města. Měl jeden přestup na nádraží v South Anklu a tam se měla setkat s Katy. Nevěděla jestli se na ní těší, spíše se toho setkání bála. Ale slib je slib a utíkat se jí nechtělo. Vlak se rozjel a už jiná možnost nezbývala. Rychlík nezastavoval.
Katy zaplatila autobusákovi, který jí zaveze do South Anklu, až na nádraží. Tam se sejde s Denys. Kdyby bylo úplně po jejím, to setkání by vynechala. Nechtěla Denys vidět. Ale chtěla se ujistit, zda jí zase nepodrazila. Za zbývající peníze pak dojede konečně domů. A tam bude zbývat jediný problém, vysvětlit proč nebyla ve škole. Ale to jí bylo fuk tešila se na maminku. Autobus se pomalu rozjel a vydal se na svou kodrcavou cestu až k Denys.
Denys vystoupila a rozhlédla se po nádraží. A v tom zahlédla koutkem oka jak k ní někdo běží. A bylo to Katy s velkým kufrem v ruce. Denys se usmála a otočila se k ní. "Ahoj" hlesla když k ní Katy dolítla. "Ahoj" řekla Katy a nedokázala skrýt úsměv. Ani jedna to nevydržela a objaly se. I když byla Katy na Denys naštvaná a Denys se moc domů vracet nechtělo, obě byly rády ,že se vidí. Byly to přece jen dvojčata, a ty si nakonec chybí.
"Na a co těď" řekla Denys když se od sebe odtáhly. "Nevím, asi se zase rozejdem a pojedeme domů." řekla Katy. Denys přikývkla a do očí se jí začaly hrnout slzy. "Ach" vykřikla "Víš jak máš skvělou rodinu. Tak hodní a milí, lepší než ta má. Mě se bude tak hrozně stýskat." Katy zdvyhla oči. "Tvoje rodina taky není špatná. Nehledej v ní špatné jen protože nemáte tolik peněz. Mají tě moc rádi. Vždyt ti udělali krásné narozeniny. Denys si otřela slzy "Asi máš pravdu, jsem moc povrchní." "Zcela tě chápu jsem na tom stejně. Musím se přiznat že ze začátku jsem taky měla tenhle názor." pak se obě rozesmály a v jednu chvíli řekly. "No jsme dvojčata."
"No ale třeba bychom se mohly někdy zas vyměnit." navrhla trochu s nadějí, ale pobavením v hlase Denys. "Tak to ani náhodou." řekla Katy naoko přísne, ale i přesto to myslela naprosto vážně. Pak vyprskla smíchy a Denys s ní.
V tom se z dálky ozval známý hlas pro obě dívky. A přerušil jejich radostnou chvíli. Tenhle problém nečekaly.
Katyina matka zrovna dnes jela právě do South Anklu a setkání měla na nádraží. Zrovna dorazila, když si všimla své dcery a naštvaně se k děvčatům rozběhla.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Líbilo?
Těšíš se na další díl?
Jak to dívky vyřeší?
Co bude maminka dělat, až uvidí svou dceru "dvakrát"?
